www.spaceIL.net

Fotky

Poslední dobou se teď k aktualizacím dostávám jen o víkendu.

Plastelínová polívka

To zná každý z domu, rozsah bordelu po vaření je přímo úměrný velikosti speciality.

Andrejky

Někdy, když jsou spolu nebo pracují dohr a jsou přítomny ještě nějaké další faktory (možná stejná barva triček, nevím přesně), tak se navzájem oslovují „Andrejko“.

Na fotbale

Dost dlouho řvaly: „Mi$trovice do toho!“ Líza pak chtěla Andulí dopřát pořádnej grůpáč a řvala: „Mi$trovice do Andulky!“

Minivýlet

Matouškovy narozky

Andulka gratuluje a líbá přes bar.

V sobotu na fotbale děti viděly, jak jednoho museli odnést na nosítkách, což se jim líbilo, vyrobily si nosítka a tahaly v nich Adél, kterou to taky dost bavilo.

Na pouti

Domů šli jak z povedenýho tahu, málem ujeli tágem.

Vodní želva

Na konci zpráv, jako tradičně, nějaký to zvířátko k sežrání.

Zprávy z kultury

Občas není co napsat do nadpisu. Abych nad tím neseděl, jak v páté třídě nad čtenářským deníkem, tak v případech, kdy nebudu hned vědet a půjde o fotky, tam budu psát Fotky, a v případě, že půjde o kecy, budu psát deník.

S tím čtenářským deníkem to bývalo absurdní. Obsahy knih jsem měl napsaný docela rychle, jenže sóškačitelka Bendová byla vysazená na osnovy, tak sem pak ještě půlhoďku seděl a vymýšlel k napsanému obsahu nějakou osnovu.

Kauza 213

Trochu jsem už vyhrožoval.

Záměr dát číslo na barák obráceně jsem samozřejmě nejdřív konzultoval v rodinném čtverci.

Adél si na mou otázku nejdřív rozvážně nacpala do pusy tři krajíce vánočky a pak potvrdila, že A. Marke se mi dlouze podívala do očí, scan mé duhovky si poslala na detekci a procesor rozumné ženy jí pak na základě mnohaletých zkušeností života se spaceILem doporučil, že spánembohemhotonechudělat jak chce.

A tak jediná, která kladla odpor, byla jářku, ta nejmírumilovnější. Dát číslo na dům obráceně jsem nakonec mohl jen po dlouhých jednáních a za podmínky off-setového programu. Jeho náplň vykomunikovala Andulka na brífinku tak, že barvami na sklo, bude mít v pokojíčku na okně nakreslené číslo správně. Rozhodla, že já načrtnu konturkou obrysy a zbytek že už si pak zařídí sama.

Dnes jsme kolaudovali barák. Tepelné čerpadlo, jak jsem pochopil, tu máme na černo. Ale to je věc stavebního dozoru. Bude se to muset vyřešit nějakými dodatečnými papíry, ale jistě vím, že jsem se ho ptal, jestli je potřeba změny v projektu nějak řešit předem (protože v původním schváleném projektu bylo vytápění plynem) a bylo mi řečeno, že tuto změnu stačí hlásit až při kolaudaci. Což i dozor uznal, takže si to teď celé bude muset s úřadem nějak doladit sám.

Adél je poprvé v životě ve špitále, má horečky, zvýšenou sedimku a crp, bere biotika, v pátek by snad měly být doma.

Dvorní komando

Na prázdninách u babičky byl poprvé Matoušek. Adélka tam bývala s ním a dohromady se z nich stalo dvorní komando (dvorní ve smyslu, že řádili na dvoře).

Oba jsou na slovo skoupí. Matouš, jak jsem si všim, umí říct pivo, což znamená pivo, a káku, což znamená cokoliv od kakání až po špinavou židli. Adél ho zdatně podporuje, běžné věci nazývá E a pokud ji něco obzvlášť zaujme, tak je to A (malý oříšek pro lingvisty je jen její volání na Andulku, to zní přibližně jako A^á, ale nevyslovuje se jako dvojhláska).

Oba ale vynikají manuálně a pohybově. Matouš je dříč, kterému k celodopolední zábavě stačí krumpáč, lopata, hrábě nebo motyka a pak něco, do čeho by s tím nářadím mohl zajet. Musí se dávat bacha, aby moc nezajížděl do slepic nebo do psa. Ideální je kupa uschlé trávy, ta se krom zmíněných nástrojů dá taky kvalitně rozjezdit motorkou.

Jediné svaly, které Matoušek nepoužívá jsou svaly mimické. Po celý den má nasazený ksicht Ivana Draga z Rockyho trojky (napsal bych i ksicht Arniho z Predátora, ale ten mám vyhrazený pro sebe, když se holím). Po dobrém káku se maximálně přihodí to, že si natáhne z paty mrmla, odflusne si a pak se hezky usměje.

Adélce je v celku jedno, co se děje, hlavně, že je venku. Když je tam s ní pes, kočka, motorka, kočárek a Matouš, tak je taky až do oběda pohov.

Matouš dělá káku, Adél na neutrál tůruje.

Víkend

Pátek. Startrek, epizoda 21, žlutý poplach na Žampachu

New barové stoličky: testing

Sobota. Holky s Matouškem byli s oběma babičkama i dědečkama na borůvkách, dovalili jich 15 litrů.

Tam mimochodem došlo k zřídka pozorovanému jevu. Když to vezmu čistě matematicky, zanedbám faktory času a prostoru a protáhnu to jednoduchou komparativní funkcí, vychází mi, že tam bylo o jednoho dospělého víc než dětí!!! Heh!

Tato situace (∀_h ∈ N h ≥ d +1 (d ∈ N), tedy laicky řečeno, kde množina hlídačů má alespoň o jeden prvek víc než množina dětí) už byla kdysi popsána jako tzv. Pécuchetův Paradox [čti pekyšetův paradoks]. K paradoxu byla vznesena Murphyho hypotéza [čti márfyho hipotéza], že k takovému paradoxu dochází (z hlediska rodiče jako k příjemnému jevu) maximálně jednou za život a to vždy v okamžiku, kdy z dané situace nelze nic dalšího vytěžit.

To někdy ani člověk netuší, jaké úžasné věci, které nejsou patrné na první pohled, lze objevovat, pokud se někdo matematice věnuje trochu na vyšší úrovni isn`t it, že?

New barové stoličky: testing again + pařba (babička mi$trovická klečela na židli, aby viděla na bar, ty déčka dneska, to už nejsou žádný ořezávátka)

Neděle. Výlet. Červenovodské sedlo, Suchý Vrch (dvě piva, klobás, 2 ks pečivo), Jablonné Na Prdýlce (Smažený sýr, krokety, pivo), Marta (malá míchaná vanilka-zelené jablko), večer už jen jedna pizza dohr (pro nás všechny 4), nemůžeme si dovolit tak utrácet.

Po cestě posbíráno několik ks borůvek a malin. Celkové převýšení 161 m, Andulka s babičkou 181 m, protože vyšlapali na rozhlednu, Andulka tam byla letos potřetí, ještě že má permici.

Andulka taky s předstihem splnila výkonostní zkoušku (v září jí budou 4 roky, má tedy limit min. 8 km pěšky) a má zase na chvíli od prudérního fotra (tedy jako mě) pokoj.

Zase Brno

Andulí je na prázdninách ve Štatlu.

Zatímco městské děti jezdí na prázdniny na venkov zjišťovat, jak je to s krávama, jestli fialový nebo jak jako, děti vidlácké se jezdí potěšit do Vaňkovky na eskalátory a zasmažit si pořádně šmirglem (ze Saint Lískovce podél hřbitova osmičkou dolů, to už je hukot).

Vypichujeme očička

Za poslední měsíc tu bylo dost návštěv s malými dětmi. Děti, které ještě nechodí považuje Adél za nové hračky a jejich pobyt u nás s nadšením kvituje. Nejdřív je okukuje, zjišťuje, jaké fičurky jsou u jednotlivých modelů k mání (pláč, plazení, smích). Pak je z blízka obchází, poplácává a snaží se jim vypíchnout oči (jak je zvyklá u svého mrkacího miminka). To už je většinou potřeba zasáhnout a podat konkrétní informace, co je možno s těmi kterými dětmi vyvádět.

Áňa Doležalová si lehla (byla položena) na dopravní koberec, čímž si v podstatě sama určila svůj osud. Byla rozježděna Andulčinou nejoblíbenější strojovnou, červeným BMW Z3. A může hovořit o štěstí, protože kdyby jí Adél vzala svojí nejoblíbenější mašinou, John Deerem i se zapojenou pětikubíkovou cisternou, nebylo by celkem dál co řešit.

Šmrncka tak okolo a přibližně

Pač Marke je ve stavu v jakém je, šel jsem se s holkama šmrncnout sám. Adél má za dva měsíce první výkonostní zkoušku, bude jí 1,5 roku, musí tedy ujít 1,5 km. Pokud ne, budu aplikovat zvyky a obyčeje starověké Sparty. Můžu si dovolit být tvrdý. Něčeho jako je ženská mám doma přehršel a možná další a další ještě přijdou.

Titanic

Nedávno jsme na to narazili při koupání. Andulka dávala pěkně zahulit jednomu ze svých parníků (topila ho jak kočku, nahoru dolů, no tvrdý to bylo) a u toho vznesla otázku, možná jen řečnickou, zda by bylo vůbec možné, aby se potopil i skutečný parník?

A já, vždy na blízku pokud se jedná o hloubavé otázky („Děti, děti, pojďte sem, tak tady ten pán chytá hady a on vám teď ukáže, jak se to dělá.“) a navíc dobře si vědom, že speciálně Andulka je velkou milovnicí tragických témat (jak někde někdo pláče, je smutnej nebo umírá, má zaručeně zvýšenou Andulčinu pozornost), převyprávěl jsem jí celý děj té mrazivé katastrofy. Z výchovných důvodů jsem vynechal jen scénu s otiskem ruky na zapařeném zadním skle, nerad bych, aby mi holky začaly od zítřka matlat v autě zamlžený okna.

Velkolepý příběh se dnes nějak dostal na přetřes a Andulka usoudila sakrblé, že kvůli němu stojí za to vzít takhle v sobotu po o vercajk a vyřvat to ze sebe.

Mírnej zimní kolektivní sport byl při vystřihování komínů. Nejdřív měla jen tři (jo, to mi připomíná, Marke bude od pondělka ve třetím měsíci), no a pak se některý ztratily, pak se stříhaly další, ty původní se pak zase našly, takže najednou jich bylo šest a Andulka je nakonec použila všechny, Titanic se šesti komínama, no děsná švanda, skoro jako na hudebním táboře.

A ještě poslední věc, název díla. Andulka ctí obrozenecké tradice a svá díla pojmenovává minimálně na tři řádky. Čili pro pořádek, originální název dnešního obrazu je Parník Titanic, který narazil do ledovce a potopil se a tam se utopilo moc lidí, Andulka byla připravená to tam celé napsat. Jenže probrali jsme pár marketingových pouček z Kotlera a domluvili se na zkrácené verzi.